Z farního listu:
Křesťanská láska
Důležitost odpuštění v duchovním životě často podceňujeme. Pokud se chcete dozvědět, kam jste dospěli ve svém duchovním životě, zkontrolujte si, který člověk je vám nejvzdálenější. Jste natolik blízko Bohu, nakolik jste blízko této osobě.
Charakteristikou křesťanů má být vzájemné láska: „Nové přikázání vám dávám: „Milujte se navzájem, jak jsem já miloval vás“. Z té pak vyplývá jednota: „Ať všichni jsou jedno. Jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, tak i oni ať jsou v nás, aby svět uvěřil, že ty jsi mě poslal“. Ježíš nás vyzývá, abychom k sobě přistupovali v duchu jednoty a lásky. Míra této lásky má taková, jaká je míra lásky Otce k Synu – tedy nezměrná, bez míry. Vzájemná láska Ježíšových učedníků se stává znamením pro svět. Viditelným znamením pro svět, aby uvěřil v Ježíše, je vzájemná láska jeho vyznavačů a jednota mezi nimi. Zda svět uvěří, že Ježíš je Mesiáš, kterého poslal Otec, to závisí na naší jednotě. Ježíš vkládá své poslání do rukou každého z nás. A záleží na nás, jenom na nás, jestli zprostředkujeme spásu dalším lidem. Cítíte tu velikou odpovědnost, kterou na nás Ježíš klade?
„Miluj svého bližního, jako sám sebe“. Pokud nemáš rád sám sebe, nemůžeš naplno milovat bližního. Milovat můžeš jen do té míry, do jaké miluješ sebe. Pokud nepřijímáš sám sebe, nemůžeš přijmout druhé. Pokud neumíš odpustit sám sobě, neodpustíš ani druhým.
Běžná láska, tak jak ji lidi rozumí, je založena na citech, přitažlivosti, sympatiích. Tak ji například vidíme v televizi. Křesťanská láska a odpuštění spočívá v rozhodnutí, ne v citech. Lidé někdy mohou mít zmatek v tom, zda odpustili, či nikoli. Není možné pochybovat o tom, zda jsme odpustili nebo neodpustili, protože odpuštění je rozhodnutí, ke kterému jsme dospěli. Je to otázka chtění nebo také nechtění. Pokud nějakému člověku chcete odpustit, tak jste mu již odpustili. Jestliže mu odpustit nechcete, tak jste mu neodpustili. Jestliže jsme někomu odpustili, ještě to neznamená, že všechny rány jsou zahojeny a že dotyčný člověk nám bude hned sympatický a že hned začnu mít rád.
Světská láska je založena na citu: Žena řekne muži, že už k němu nic necítí, tedy tím vyjadřuje, že už ho nemiluje. Protože světská láska je založena pouze na citech. Oproti tomu křesťanská láska je založena na rozhodnutí. Láska se pak stává rozhodnutím milovat druhého a podle tohoto rozhodnutí také žít. Znamená to také odpouštět a jít společně i vyprahlou pouští. Někdo řekne, že svému partnerovi odpustil, ale přitom mu neustále připomíná, co provedl před mnoha lety. To je signál toho, že ve skutečnosti neodpustil. Jestliže jste někomu odpustili, nevracejte se k tomu, co se stalo.
Láska má být spojovacím článkem křesťanské komunity (farnosti). Komunita křesťanů v Korintě byla obdařena mnohými charismaty – vyskytovaly se v ní zázraky, uzdravení, měli dar jazyků a jejich výkladu, dar proroctví a přesto sv. Pavel jim píše: „Bratři, já jsem s vámi nemohl mluvit jako s lidmi duchovními, ale jako s tělesnými, jako s dětmi nedospělými v křesťanské víře. Neboť je-li mezi vámi žárlivost a spory – jste pouze tělesní a chováte se jen lidsky“.
Elias Vella: Ježíš – lékař těla i duše.
Připravil P. Zdeněk Kubeš
Červnový farní list ke stažení zde.
Thanks so much for giving everyone such a splendid chance to read critical reviews from this site. It is always so sweet and as well , stuffed with fun for me and my office colleagues to visit your blog more than three times in a week to study the newest guides you have got. Not to mention, I am just always fulfilled with your perfect pointers you give. Certain two points in this article are basically the finest I have ever had.
birkin bag http://www.hermesbirkins.com