Drazí farníci,
na první neděli adventní tradičně žehnáme adventní věnce. Věnec je znamením vítězství a odměny – vkládá se na hlavy vítězů. Křesťanství dalo věnci ještě jiné významy. Věnec se stal znamením oslavy přicházejícího Pána a znamením, že náš život v Ježíši Kristu dojde svého naplnění.
Na adventním věnci jsou čtyři svíce, které symbolizují čtyři adventní neděle. Čtyřka má také svou symboliku: čtyři jsou živly (země, voda, vzduch a oheň) a čtyři jsou světové strany. Když na kruhovém věnci planou čtyři svíce dostává se do souladu vše, co je ve světě v protikladu (země – vzduch, oheň – voda). V přicházejícím Pánu se vše sjednocuje.
Zelené ratolesti na našem adventním věnci jsou pro nás se začínající zimou znamením naděje. Přesto jsme mnohdy zoufalí a nedokážeme z naděje žít.
Svíce na adventním věnci jsou znamením přicházejícího Pána Ježíše, který o sobě prohlásil, že je světlo světa. Připomínají nám, že jsme na cestě k pravému světlu a zároveň na cestu svítí. I my máme být světélky, které ukazují druhým lidem správný směr.
Náš věnec symbolizuje smíření a jednotu. Zaměřme naše adventní snažení třeba tímto směrem. Usilujme o to, abychom byli pravými tvůrci pokoje a smíření.
Všemohoucí Bože, požehnej nám a veď nás cestou adventního snažení.
P. Zdeněk Kubeš
Pastorační plán na měsíc prosinec
- 3.12. biblická hodina
- 5.12. Mikulášská mše svatá
- 6.12. setkání žen na faře
- 13.12. zápis intencí na 1. pololetí roku 2010
13.12. setkání manželů na faře na faře - 17.12. biblická hodina
- 19.12. mše svatá v pečovatelském domě
svátost smíření pro farnost - 20.12. večeře s mládeží
- 25.12. dětské vánoční představení
- 26.12. zpívání koled v kostele
- 27.12. žehnání vína
- 27.12. vánoční hokejový turnaj
- 31.12. děkovná mše sv. a oslava konce roku na faře
Jeden dárek navíc
Začíná doba adventní – čas zvláštní přípravy na vánoční radost. Vánoce jsou ale úzce spojeny s chudobou a tak i naše přípravy musí mít s chudými něco společného, aby naše vánoční radost byla tou pravou, kterou nám připravil náš Bůh – Otec. Všichni jsme povoláni k lásce, abychom se dělili o to, co jsme od Boha zadarmo dostali a také dovedli přijímat lásku od ostatních.
Proto i u nás v kostele, v bočním křídle, bude celý advent připravena pokladnička, kam mohou děti i dospělí přispět na dárky a chléb pro chudé. Může to byt i hodnota toho, co si v adventu dokážeme odříci. Děti mohou vymyslet dárek, který by těmto dětem udělal radost. Dárek namalovat na obrázek a spolu s našetřenými penězi přinést do kostela. Vaší dobrotě a fantazii se meze nekladou.
Vy jste světlo světa. Mt 5, 14
Marie P.
Vánočni přiběh
Malý chlapec zaťukal na okno, ve kterém se svítilo. Otevřela mu mladá žena: „Co chceš?“ „Budu mít narozeniny, přišel jsem vás pozvat na oslavu.“ „Promiň, ale máme moc práce. Budou Vánoce a já nevím, kam dřív skočit,“ zněla odpověď.
Chlapec šel dál a zazvonil u sousedního domu. Na jeho pozvání uslyšel strohou odpověď: „Kdo jsi? Vůbec tě neznám. Oslava? Musím koupit spoustu dárků k Vánocům, nemám čas na nějaké oslavy.“
Ani v dalších domech se mu nevedlo jinak. Všude měli spoustu práce a starostí, nikdo neměl čas se zastavit.
„Škola! Tam jsou děti a ty jisté rády přijdou,“ napadlo chlapce. Zašel tedy do školy. Děti zrovna nacvičovaly koledy. „Nám, nám, narodil se!“ neslo se chodbou a chlapec se potěšené usmál. „Oslava narozenin? To zní zajímavé. A bude tam taky diskotéka? A hodně jídla a pití?“ Děti se předháněly v otázkách. „No…, to zrovna ne,“ zašeptal chlapec. ,A co tam teda bude?“ vyhrkla udiveně jedna slečna. „Bude tam ticho, krásný zpěv a já. Budeme spolu a bude nám dobře. Můžeme si povídat o všem, o čem budete chtít. Vždyť to budou mé narozeniny. Bude to hezké, uvidíte.“ Děti se daly do smíchu: „Takovou oslavu si nech.“ A pokračovaly v nacvičování koled./p>
Chlapec šel se svěšenou hlavou pryč. Ještě zaslechl jednu učitelku, jak si stěžuje druhé: „Já bych ty Vánoce zrušila. Vůbec nestíhám uklízet a péct, teď ještě ty nácviky s dětmi, doma nervy s manželem …“
Malému chlapci vyhrkly slzy. „Tak oni by Vánoce zrušili. Chtěli by zrušit moje narozeniny. A já se na ně vždycky tak těším. Mám pro lidi připraveno tolik obdarování, ale oni o ně nestojí.“
Smutně došel až k malé zasněžené chaloupce. „Tak ses opět vrátil s nepořízenou, Ježíši?“ uvítala jej stařenka. „Nic si z toho nedělej, tak budeme opět slavit spolu jen my dva. Oni ať si slaví ty „své“ Vánoce…“
„Je mi lidí moc líto. Honí se a při tom se těší, až budou svátky pryč. Kdyby přijali mé pozvání, stačilo by tak málo…“ „To jsou lidé. Chtějí si vše dělat po svém. Dělají si život složitý, musí mít ve všem jasno, a přitom jim nedochází ani to základní – že bez tebe se pachtí marně.“
Přiblížil se konec roku a s ním i období adventu, tedy příprava na Oslavu. Zkus se zamyslet, co pro Tebe znamenají Vánoce. Co budeš slavit Ty?
Přeji všem krásný zbytek roku.
autor neznámý
Listopad bohatý na duchovní dary
V pondělí 2. listopadu, po mši svaté za zemřelé v kostele, se konala na hřbitově pobožnost za všechny duše našich zemřelých. Sešli jsme se s knězem ve velikém počtu a snažili se získat plnomocné odpustky pro duše v očistci.
V pátek 6. listopadu jsme si ve farním sále, při promítání diapozitivů, oživili a připomněli krásná místa při farní pouti po Itálii. Tuto besedu připravil pan Miloš Půža a pan Petr Málek. Všichni jim ještě jednou děkujeme.
V sobotu 7. listopadu jsme z rukou našich kněží přijali svátost pomazání nemocných. Každým rokem přistupuje k této svátosti několik desítek věřících a pan farář nám vždy připomíná a vysvětluje význam a sílu této svátosti. Je však veliká škoda, že nepřistoupí všichni, kdo by mohli tuto svátost přijmout. Zvláště my, v pokročilém věku, jsme svědky toho, že Pán volá i mladé lidi a to by nás mělo přesvědčit, že člověk nezná dne ani hodiny. Bláhová jsou slova některých farníků: „Ještě mám čas, zatím se necítím ani starý ani nemocný.“ Když si člověk ve chvíli, kdy kněz maže naše ruce a čelo posvěceným olejem, může plně uvědomit sílu této svátosti, že nám Pán v této chvíli dává sílu, odpouští hříchy a v mnoha případech uzdravuje tělesné neduhy, ale hlavně posvěcuje naši duši a připravuje ji na setkání s ním, vhrknou mi slzy do očí a říkám si: „Pane, až budu jednou umírat, dopřej mi, aby to bylo po přijetí této svátosti.“ Velice hezkým a přátelským zakončením bylo pozvání ke stolu na faru, kde bylo připraveno občerstvení. Z celého srdce děkujeme za udílení této svátosti.
V pátek 21. listopadu se uskutečnila duchovní obnova mládeže, kterou vedl host P. Tomáš Hofman s naším kaplanem P. Sandtnerem.
Emilie T.
Vánoční modlitba
Drahý pane,
v tomto čase dávání a příjímání přehlédnu snadno dary,
které mně dáváš Ty.
Děkuji Ti za místo, kde mohu bydlet, za oděv,
jídlo a všechny dobré věci, které mi denně opatřuješ.
Děkuji za lidi, které jsi postavil do mého života,
kteří znají mé nedostatky, ale stále mne milují.
Děkuji Ti, že zůstáváš se mnou v nesnázích života
a táhneš mne blíž k sobě.
Děkuji za pokoj, který dáváš jedině Ty.
Nejvíc ze všeho Ti děkuji, Pane, za to, že ses narodil
pro mou záchranu.
Děkuji Ti, že moje budoucnost je v Tvých rukou.
Děkuji Ti, že jsi nadějí pro každého.
buy lioresal online